Pro R...(on ví)
Nevím,jak začít,ani nevím co říci chci,
jen vím,že chci být s tebou a povídat si.
Často jsem nevděčná a zlá na tebe,
asi je to tím,že myslím jen na sebe.
To ale není pravda,v mém srdci jsi i ty,
to už se nezmění,jsi tam vložen navěky.
Asi bych se měla omlouvat a brečet ti u nohou,
jsi přece můj miláček,který nechce jinou.
Říkej si co chceš,ale já poznám,když jsi smutný,
to si ale nezasloužíš,být v tom samotný.
Ty ale pomoc mou odmítáš z neznámých důvodů,
mrzí mě to,chci,ale nevím jak jen ti pomohu.
Vždycky jsi upřímný a pravdu mi říkáš,
víš,že to mám ráda,i když občas ji až příliš míváš.
Občas mě rozzlobíš,občas jsem z tebe smutná,
hned si to spravíš,odpuštění tobě je věc nutná.
Jsi pro mě hodně,znamenáš pro mě víc než kamaráda,
nevím jestli tě miluji,ale mám tě stoprocentně moc ráda.
Víš o mě víc než všichni ostatní dohromady,
já tě však neznám,jak tě poznat,nechceš mi dát rady?
Vím,že svěřit se ti můžu se vším co mě napadá,
a pochopení a podpora je věc samozřejmá,jak to tak vypadá.
Jsi můj miláček,kterého nikdo nenahradí,
že nejsem tak úžasná,je jediná věc co mi vadí.